Nikita na cestě: Nový rok, nová předsevzetí, nové šance…

od Veronika | 17 Kvě, 2017 | Nikita na cestě

Je tady nový rok a s ním i nová předsevzetí. Já jsem se rozhodla, že letos začnu rok úplně jinak. Vydám se konečně na Cestu, kterou jsem si vždycky přála uskutečnit, ale nikdy jsem nenašla dostatek odvahy. Nemám teď stabilní práci, nejsem v divadle, ani netočím žádný seriál, a tak je nejvyšší čas na zimu zase zmizet. Určitě jsem se také inspirovala Elizabeth Gilbert a její knihou, potažmo filmem Jíst, meditovat, milovat s nádhernou Julií Roberts v hlavní roli. Našly by se tam určité spojitosti…

A tak jsem tady. V Chiang Mai, na severu Thajska. V sobotu nastupuji do chrámu meditací Vipassana, meditací, které mi velmi pomohli zklidnit se, zkoncentrovat a zefektivnit mysl. Pokusím se nyní o další stupeň a ráda bych prošla základním 21 denním retreatem. Co takový retreat například obnáší? Vstávání ve 4h ráno, meditace cca 18hodin denně. Pevné jídlo 2krát denně, jinak převážně tekutá strava. Samozřejmostí je také zákaz používání elektronických přístrojů. A jsou zakázány jakékoliv další aktivity včetně čtení a sportu. To teda pro mě bude oříšek! Neříkám, že to zvládnu, ale určitě se o to pokusím. Roky se na něco podobného připravuji a cítím, že je na čase udělat další krok.

Co se týče letu a vůbec cesty sem, tak mě samozřejmě neminuly takové maličkosti jako to, že mi ulétlo letadlo. Málo času na přestup, navíc mi zabavili nůž na kontrole. Nepochopili, že ho do pralesa prostě potřebuji a k odletové bráně jsme doběhla 1 minutu po uzavření. Naštěstí po chvíli domlouvání a na několikáté přepážce jsem domluvila přímý let, na místo s přeletem přes Kunming, kde jsem měla přesedat původně a ve finále jsem byla v Chiang Mai na letišti o 3h dříve, než se předpokládalo. Štěstí v neštěstí. On to s námi osud občas myslí mnohem lépe než to myslíme my sami se sebou.

Pak už vše proběhlo hladce. V letadle jsem totálně vytuhla a na letišti v Chiang Mai jsem vyšla svěží vstříc tomu, co všechno mě na této Cestě čeká. To první bylo jasné. Dostat se z letiště a najít nějaké levné, čisté ubytování. Shuttle bus byl prázdný a muselo by se čekat na dalších 9 lidí, tak jsem zastavila jednoho tuk tukáře a ten mě hodil do města. Hodinku jsem hledala ubytko, už jsem se chtěla jít připojit na net, když mi do cesty vešel „Floating house“. Pokoj byl pro 4, pouze ženy, čisto a cena 200 THB na noc. To je přijatelné, pokud mám v plánu cestovat několik měsíců…

Navíc jsem si pak všimla, že bydlím jen 3 minuty od parku, kam jsem se chtěla jít určitě podívat. Jediné zelené místo ve městě a já ho mám hned u domu. Lidé tam běhají, cvičí, dělají různá bojová umění a i já tam byla ráno meditovat. Je to výzva, oprostit se od okolí a být jen uvnitř sama sebe. Pak jsem tam viděla páry, jak cvičí akro jógu. Je to nádherný pohled. Navíc, když to někdo umí. Tak jsem si představovala… Jen my dva s přítelem, příroda, les a akrojóga. Co víc si přát?!

Teď se koukám po okolí, je tady moc krásných chrámů. Dnes mě jeden mnich požehnal a dal náramek pro štěstí a blahobyt. Úžasný pocit. Stejně jako když jdete, najednou cítíte, že se máte otočit, za vámi prochází mnich a za ním nádherná obrovská hora. Pak najednou víte, že tam jste. V přítomném okamžiku. Že není nic lepšího než být TADY A TEĎ, bez MYŠLENEK a jakýchkoliv POCITŮ. Prostě jen JSTE. A tohle jdu mimo jiné prohlubovat do chrámu. To, co jsme jako malí děti měli a dělali automaticky. Byli bezstarostní a v přítomném okamžiku. A to si přeji nejvíce. Co nejvíce okamžiků bez myšlení, co nejvíce okamžiků bytí v přítomném okamžiku, co nejvíce vědomého bytí.

Vám přeji mnoho štěstí, zdraví a pohody v novém roce. Ať se vám splní, co si sami přejete, co jste si předsevzali. Pokud s něčím bojujete, přestaňte. Boj vytváří jen další boj. Pusťte to a nechte být, nedávejte tomu žádné myšlenky, nepřiživujte to. Může to být cokoliv nad čím uvažujete, co řešíte. Pokud jste si dali nějaká předsevzetí, vytrvejte. Vytrvejte déle než většina lidí, tedy déle než do února. Zbavujte se svých zlozvyků a vytvářejte si nové návyky tím, že je budete dělat do té doby než se stanou vaší součástí.

S Láskou a Vděčností všechno nejlepší do nového roku přeje

Vaše Veronika Nikita

Nikita na cestě

od Veronika | 16 Kvě, 2017 | Nikita na cestě

Seznamte se s naší cestovatelkou Nikitou a těšte se na příběhy z cest.

A máme zase po Vánocích… Tak dlouho se na ně člověk připravuje, šup a je to pryč. Venku bláto a prší, takže to vlastně Vánoce ani moc nepřipomíná. Pro mě to byly letos přeci jen nejkrásnější Vánoce v životě. Klidné a ve znamení příprav na další cestování. 3.ledna odlétám do Chiang Mai, které je mimo jiné známé svými krásnými chrámy a tam moje Cesta také začíná. Mám zamířeno do jednoho z buddhistických chrámů meditací Vipassana.

Tím Cesta nekončí!
Pak pojedu do Bangkoku a procestuji Thajsko. Ráda bych viděla ostrov Ko Tao, možná Ko Pha-ngan. Moc ráda bych také navštívila neobydlený ostrov Koh Tarutao, ale nevím, zda je úplně bezpečné tam jít sama. Zjistím na místě a uvidím. Jediný, co vím je, že 19.2. musím být zpět na letišti v Bangkoku a odlétám na Sumatru. Tam spolek www.pralesdetem.cz + www.oceandetem.cz pořádají dobrovolnické programy v deštných pralesích a u oceánu.

Mimochodem, co je super, na jejich stránkách si můžete koupit svůj vlastní deštný prales! Sumatra je určitě jeden z nejkrásnějších ostrovů světa, co se přírody a zvířat týče, ale panuje tam také bohužel jedna z nejhorších situací, co do kácení deštných pralesů. Jak je to doopravdy a jak je možné pomoci bych se ráda dozvěděla osobně. Čili 2 týdny budeme v pralese pomáhat v tom, co se dá zlepšit a zachránit a 1 týden budeme čistit oceán od plastu.

A jaké jsou představy?
Představy jsou různé, ale musím říct, že se moc těším do džungle. Neexistuje dle mého  názoru lepší spojení s přírodou. To má samozřejmě svá úskalí a pevně doufám, vzhledem ke své fobii z hadů, že žádného nepotkám. Dále je to otevřené. Dobrovolnický program končí 12.3. Možná ještě procestuji Sumatru, možná odletím na jiný ostrov v Indonésii, v hledáčku mám také Vietnam a ráda bych viděla Angkor Wat v Kambodže, ale vůbec nedokáži odhadnout, co sama zvládnu a kam se vypravím. Už vidím, jak tam přiletím a budu ráda, když se z Bangkoku dostanu na Pattayu ???? I to je možné.

Co si vzít sebou?
Nicméně, co se týče praktických věcí. Určitě doporučuji udělat si oba „Mezinárodní řidičské průkazy“, pokud tedy řídíte, dále „Mezinárodní očkovací průkaz“ – ten nemohu doporučit, to je svobodná volba každého jedince. Já jsem na očkování původně jít nechtěla, ale při představě, jak umírám v bolestech a horečce sama někde na ostrově, rozhodla jsem se udělat si očkování na žloutenku A+B a břišní tyfus. Dále je samozřejmě důležité mít cestovní pojištění. Minulý rok jsem si na rok dělala u České pojišťovny za celkem vysokou částku. Letos jsem i v rámci úspor zvolila cestovní pojištění k účtu České spořitelny. Mají tam stejné krytí a to až do 6.mil.Kč,- při menším poplatku. Hledala jsem zádrhel, ptala se a jediný, v čem by mohl být problém je roční výpovědní lhůta. Přesto se to finančně vyplatí.

Army shop
Ještě musím zmínit podporu od jednoho z nejlepších army shopů v ČR – www.armed.cz. Určitě si tam přijdou na své blázni do outdoorových aktivit, ale i profi vojáci. Nejvíc se těším z filtrace na vodu, takže můžu kdekoliv nabrat vodu a vyčistit si ji přes tuto filtraci. To je vychytávka. Dále čelovka z řady od Beara Gryllse. Možná ho znáte. Britský dobrodruh, spisovatel a moderátor. Crazy man, který se ničeho nebojí. Dále batoh, šátky, kšiltovka a pro jistotu slzný plyn. Ten doufám nevyužiji… Potom jsem objednávala zboží z mannamydlo.cz. Mají 100% přírodní kosmetiku, takže si můžu v klidu na pohodičku mýt vlasy a čistit zuby v potoce v pralese a nezničím přírodu.

Co dál?
Další věci, co si beru jsou spíše osobní. Mám seznam věcí, které potřebuji do chrámu a seznam věcí, které potřebuji do pralesa. Postupně kupuji, půjčuji, zařizuji a odškrtávám. Další výzva přede mnou. Ta nejdůležitější…

Budu ráda, když se se mnou vydáte na Cestu, alespoň takto virtuálně. Těším se na vás v příštím roce, v roce 2017.

Vaše Veronika Nikita

Seznamte se: Veronika Petrová alias Nikita

od Veronika | 15 Kvě, 2017 | Nikita na cestě

Jmenuji se Veronika Petrová, možná mě znáte pod přezdívkou Nikita a možná mě vůbec neznáte. Rubriku Nikita na Cestě dělám pro to, abych lidi motivovala, inspirovala a možná jim trochu dodala odvahu pro jejich důležitá životní rozhodnutí na Cestě. Sama vím, jak moc těžké je vystoupit z rozjetého vlaku, ukončit vše na čem jste celý život pracovali a od všeho odejít.

Rozhodla jsem se procestovat svět tak, jak jsem si to vždycky představovala. Nejdříve jsem vyrazila do milované Kalifornie do Los Angeles. Bohužel jsem právě procházela syndromem vyhoření, a tak to rozhodně neprobíhalo tak, jak jsem si to původně vysnila. Naopak! Ale, jak to tak bývá, to nejhorší, co vás v životě potká je většinou ta nejlepší škola a častokrát to nejlepší, co se vám může stát. Na syndromu vyhoření je super to, že, když se z něho dostanete, tak věci, nad kterými jste se dříve rozčilovali vám najednou přijdou směšné, zbytečné a banální.

Když jsem se vrátila z USA, rozhodla jsem se, že to všechno dokončím a splním si i svůj další velký sen. Vyrazím do světa sama s batohem na zádech! Procestovala jsem Thajsko, Sumatru, Kambodžu, mrkla se do Malajsie, Singapuru nebo Dubaje a konkrétně navštívila například buddhistický chrám nebo deštné pralesy na Sumatře.

Když jsem se vrátila z USA, rozhodla jsem se, že to všechno dokončím a splním si i svůj další velký sen. Vyrazím do světa sama s batohem na zádech! Procestovala jsem Thajsko, Sumatru, Kambodžu, mrkla se do Malajsie, Singapuru nebo Dubaje a konkrétně navštívila například buddhistický chrám nebo deštné pralesy na Sumatře.

V touze lidem přiblížit svoje cestování a myšlenky, začala jsem o své Cestě po jihovýchodní Asii psát a o tom mimo jiné bude i tato rubrika v JO MAGAZÍNU. Můžete se těšit například na příspěvky o buddhismu, o meditaci a mindfulness, osobním rozvoji, o životě, o fungování mozku. Jsme ochromeni počítači a tím vším, co umí, ale přitom ten nejlepší počítač nosíme stále při sobě a je naší součástí! Mozek, potažmo mysl. Teď se s ním ještě naučit správně a kompetentně pracovat! A to je mimo jiné mojí vášní. Předávat to, co jsem se já po Cestě o mozku, myšlení, vědomí a podvědomí naučila. Proto teď lidem pomáhám jako osobní koučka s uskutečňováním jejich snů, ve vytváření jejich nových návyků a zbavování se zlozvyků a posouváním hranic myšlení a mysli.

Budu ráda, když se do rubriky začtete a budeme alespoň chvilku nebo klidně i déle kráčet po společné Cestě.

Vaše Veronika Nikita